Jednoduchý domácí chleba - to nejde zkazit (haha)

Nevim, jestli se pomalu  neblíží přechod, nebo něco podobně sexy,  protože jinak nechápu, co mě mohlo po přečtení receptu nazvaného zákeřně: Chleba z trouby jako od babičky vyhnat do krámu pro droždí. Mě, která droždí přinesla domu jen jednou, a to  v minulém tisíciletí.

Babička a Barunka... to mě asi zblblo:)

Moje máma peče z kynutého těsta skvěle a její parené buchty (kynuté knedlíky), jsou jako obláčky. Můj první a jediný pokus - makové buchty - skončil před dvaceti lety děsně. Kvásek se na mě vyprd, nevzešel, na to jsem se vyprdla zase já, smíchla těsto a...  z trouby jsem pak samozřejmě vytáhla  malý tvrdý vyschlý zmetky.



Křivdy zapomenuty, na linku vrším ingredience a počítač s receptem. Hurá. Provoním to tu domácím chlebem, chlapi budou mít radost. (Zpětně si připadám jako dment. Kdyby tu voněl biftek, táborák nebo kulajda...ale kdo kdy viděl chlapa jihnout v pekárně.)


Rozpouštím droždí v mlíce a ani nedutám. Nevěřím, že to dokáže. Že zdvojnásobí, jak píše pani v receptu, obsah hrnku. Jo! Jo! Připadám si neporazitelná a míchám dohromad sypké ingredience. Teď se to už nemůže po...

Jako já nevim, jak má vypadat těsto na chleba, ale v receptu se píše, že z něj mám vytvarovat dva roztomilý bochánky. Já ale neumim tvarovat krupicovou kaši. Tak ho prdnu na vál. Silikonovej. Na něj se prý nepřilepí, slibuje ta pani, co mi nakecala, že budu mít chleba jako od babičky. Mrcha. Moje těsto se na něj přilíplo okamžitě a s láskou. A na všechno, čeho se pak dotklo - hadr na nádobí, moje ruce, huchyňskou linku... kus jsem ho měla i za uchem. Nechám si to patentovat jako bio-eko lepidlo.



Vracím tu mrchu do mísy. Přidám trochu mouky, ale moc se mi nechce. Přece v receptu říkali 2 hrnky bílé a 1 tmavé. Vykydnu to na plech, šahat na to furt nejde, ale v horroru by ta svině lepivá mohla hrát z fleku. Ne, jestli u nás doma někdo někdy nakyne, těsto to rozhodně nebude. Doháje ale už.


Prdnu to do trouby a jdu dělat rizoto. Čerstvý chléb s máslem a krajáč mléka fakt k večeři nehrozí. V receptu autorka zjihle doporučuje udělat bochánkům na zádíčka křížek pro štěstí. Moje placka žádný zádíčka nemá a dělat křížek po mým pekařským funuse se mi fakt nechce.

Hotovo. Z trouby vyrahuju takový jakoby UFO, co nakonec chutná fakt jako chleba. Nedá mi to a jdu si přečíst recept znova. Beru si tentokrát brejle. Ups.  Pani tam vůbec nepsala 2 hrnky světlé a 1 hrnek tmavé mouky, pani psala 2 hrnky a 3 hrnky. Pani ani droždí za ten můj chlebovej průser fakt nemůžou. Škoda:)


Tak jestli se vám ještě neudělalo z těch fotek zle, tady jsou ingredience na ty dva bochánky:
Droždí se nechá půl hoďky v mléce vzejít, přimíchá se do sypkých ingrediencí, zpracuje v míse a potom rukama na vále. Těsto se pak nechá už v bocháncích dokynout přímo na plechu. Péct se to má 10 minut na plný koule a pak tak 35 minut na 100 stupňů,  nebo až jsou na poklep hotové a s pěknou kůrčičkou. No, good luck:)

2 hrnky hladké pšeničné mouky, 3 hrnky jemně mleté tmavé žitné mouky, 2 hrnky vlažné vody, půl hrnku vlažného mléka, kostku droždí (42 g), lžící medu nebo cukru, 3 lžičky soli, 3 lžičky drceného kmínu.

4 komentáře :

  1. No, tak já a trouba jsme se ještě neskamarádily. V domku bydlím něco málo přes rok, takže je - myslím - ještě čas. Tvoje UFO náhodou vypadá líbivě a věřím, že i dobře chutnalo!!
    Vidíš to, zádíčka?? Já nějak myslela, že je to bříško...
    Zkrátka pečení s kváskem je až další level....... Ale domácí chleba je lákavý!!! Tak že bych???
    Díky za tip.... :) Kat....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. asi to bylo bříško, nějak se mi to smeklo:)

      Vymazat
  2. Já do toho pujdu stopro znova, tentokrát už správně, a nacpu do těsta nějaký sušený rajčata, česnek, bilinky a pak to vezmu na večírek a budu za hvězdu:) doufám

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmmmmm, tak to je lákavé a zní to přímo mňamkóóóózně... :) !
      K.

      Vymazat

×