Umím se tak bát, až mě z toho chytne žlučník

Taky se tak bojíte u hororů? Dáte si jeden do roka a máte vystaráno na noční můry několik let? Tak to jsem přesně já! V létě cestou na hraní jsme s holkama v autě rozebíraly ty nej. V neděli jsem hledala ilustrační fotku a chytnul mě u toho žlučník. V pondělí jsem měla horor s mámou a teď v úterý ho mám z toho, že ten skoro hotový post jsem smázla.
Původně jsem chtěla dát jako ilustrační fotku Freddyho, jenže jsem se u těch fotek tak rozhicovala, až mě z toho chytnul žlučník. Taky jsem nemohla najít žádnou trochu míň bojácnou a dívat se na ni pokaždý, když to tu otevřu, by udělal jenom blázen. Takže se koukejte na Shining... a můžete mi třeba napsat, jak ten film skončí!

Ale já se dokážu bát i u knížky. Třeba u čtení Sněhuláka nebo Svědkyně ohně jsem musela spát u televize a rozsvícený byl celý byt. To Roman prostě nechápe. Když já to všechno hrozně prožívám.

Ale zpět k těm hororům filmovým. Do smrti si budu pamatovat legendární scénu otravy jedné z hrdinek britského detektivního seriálu Záhady Slavičího domu. Taky jak jsem s mámou dala jeden díl Noční můry. Freddyho Kruegera fakt už nikdy nezapomenu a moje máma myslím taky ne, i když ta možná jo, páč shlédla za celou noc všechny díly, ale musela u toho vypít litr rumu. Bylo těsně po revoluci, byly už videopřehrávače, kazet málo. Dost se půjčovaly, ale jen přes noc a náš panelák měl třináct pater, tak to byl dost fičák, to chápete…

Když někdo udělá Brůnu z Majora Zemana, pištím, ať toho okamžitě nechá. Znáte snad díl Studna a toho brejlouna se sekerou v ruce, ne?

Taky jsem nikdy, přísahám nikdy, nedokoukala Shining. A to jsem to zkoušela zásadně jen přes den.

U všech filmů typu Sedm, Purpurové řeky, Mlčení jehňátek, Psycho…, který jsem viděla několikrát, mám stejně vždycky před obličejem obě ruce a hlavu schovávám za polštář. Když se na ně koukám náhodou sama, tak jedině bez zvuku, a když s někým, tak neustále drmolím: „Řekni mi, až to tam nebude.“

Zvláštní kategorií jsou filmy Záhada Blair Witch, Čtvrtý druh… To je jako dovopravdický, že se to fakt může stát, a to je peklo. Z toho jsou ty noční můry nejhorší.

Pak ty šílený lekačky typu Vřískot, Dům voskových figurín, Texaský masakr motorovou pilou, to je vo infarkt. A nejhorší je, když se na to díváte s partou a ani si z toho začnou dělat srandu a napodobovat filmové hrdiny. Takhle jsem třeba viděla ten masakr, na samotě uprostřed lesa, s jednou zhulenou kapelou. Ty se výborně bavili nejen nad filmem, ale i nad tím, že se mnou museli chodit i na kadibudku. Jak jsem tu noc přežila, už nevím.

Tak mě tak napadá, nemáte tip na nějaký pěkný thriller nebo lekací horor? Jen ne žádný jakovopravdický!

Jo a jeden horor ze života na závěr. Máma s tátou odjeli v sobotu do lázní do Maďarska. V neděli večer se máma na baru štengrovala s ostatníma mažoretkama /báby s holema/, kdo z nich udělá dřep. Takže máma ho udělala, padla, vomdlela a už ji vezli do nemocnice. Dosedla totiž na ruku, na který měla svůj největší náramek a tím náramkem si roztříštila zápěstí. Zápěstí na pravý ruce!!! Takže já mám teď bojový úkol sehnat dobrýho doktora, který se jí na to hned příští pondělí podívá a odoperuje to. Nemáte někoho? Dost by mi to pomohlo!

Foto: Warner Bros

6 komentářů :

  1. S těmi filmy to mám naprosto stejně. Když hudba naznačuje lekačku "sleduju" se zakrytýma očima :-) Mám jeden výborný tip, bohužel z kategorie jakovopravdický - V zajetí démonů - týden jsem se bála podívat na skříň :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Vřele doporučuji Nezbytné věci od S. Kinga! :-)
    Richard Studenovský

    OdpovědětVymazat
  3. Líbo, Shining jsem viděla těhotná s Tadeášem, cestou domu si Ondra zahrál na Nicolsona a já to robě málem vypliva na chodník... děs.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak na horory zásadně nekoukám:-))))

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Nejhorší Halloween H20,když si vzpomenu ,jak Michael Myerse bere ženě klíčky od auta na odpočívadlovém záchodku,kontroluji celý byt včetně skříní,i když on by se určitě schoval i v myčce na nádobí :-)A to jsem máma dvou malých dětí,kterým vyprávím pohádky o strašidýlkách na naší půdě ,která každou noc mastí mariáš a těší se až děti vyrostou a nebudou se jich bát :-)))

    OdpovědětVymazat

×