Můj život se rozpadl na jednotky... ach bože!

Tímto se omlouvám všem ženám na mateřské dovolené a obdivuji všechny pracující ženy na mateřské dovolené! Do loňského léta jsem nechápala, jak mohly tvrdit, že si někdy nestačí ani zuby vyčistit - čuňata! A já jsem superčuně, páč v seštinedělí se mi to povedlo v týdnu třeba jen třikrát? A navíc se poslední dobou už ani nepřevracím, protože nic nestíhám. A tak jsem si v rámci svého time managementu rozpadla svůj den na jednotky a jaké bylo mé překvapení...
Ano, fotka s textem nemá nic společnýho. Jen jsem vám chtěla připomenout, jak je pěkný, když je to zelený! :)




Upřímně, nesnáším tu debilní reklamu, jak ta nafintěná matka, co vidí svýho manžu přijíždět k domovu, převrátí obyvák vzhůru nohama...jako, že to má doma s dítětem těžký. Narozdíl od ní - já to doopravdy těžký mám! Tu fakt musel vymyslet jenom chlap.

A nevím jak u vás, ale u nás je to bohužel naopak. Jakmile se blíží Roman, snažím se povrchově uklidit a zakopat všechny krámy do koutů a myslím, že jsem v tom už dost dobrá! Mimochodem, víte, jak například vyluxovat bez luxu? Stačí vzít na koberec ten váleček na chlupy a nejhorší místa s ním přejet. Taky dost často doma svítíme svíčkama, bo tím pádem nejsou vidět ty tuny prachu. A slovo romantika mě v tomto případě ani nenapadne.

Bohužel už párkrát dorazil neplánovaně domů se slovy: "Strašně chvátám, mám schůzku, bože tady je ale bordel." A bohužel má pravdu, já to prostě nestíhám, protože...

Když den má 24 jednotek /tedy 24 hodin/... a z toho by se následující mělo, někdy musí a někdy taky vůbec nestihne... 

  • 5x denně vopičí krmení - 5 jednotek, dobře někdy taky jen 4 (včetně vyvařování flašek, hledání dudlíků, převařování vody a věčně docházejícího Nutrilonu a převlíkání poblitých svršků všech, kdo se ho zúčastní)
  • hygiena moje a Vopice - 1 jednotka, někdy taky 0 jednotek 
  • spánek přerušovaný - 6 jednotek
  • Vopičí venčení - minimálně 2 jednotky /když není venčení, máma pracuje nebo není nic v lednici, protože při venčení se nakupuje/
  • moje stravování dle jídelníčku od dietoložky a vaření jídelníčku /5x denně/ "urvi, co se dá" - 1 jednotka
  • hra s Vopicí - 2 jednotky
  • povrchový úklid domácnosti a takový to, co se musí, ale vidět to není...  - 0,5 jednotky
  • práce min. 5 jednotek a dost při nočních šichtách a pravidelně v pět ráno
  • osobní volno - 0 jednotek
Jak počítám sebelépe, čas na sebe mi prostě nevychází. A tak nečtu, nesleduju zprávy, necvičím, nejím 5x denně /a tak nehubnu/, nenakupuju, nepřemýšlím o blbostech, a žiju cíleně od úkolu k úkolu. V hlavě mi vážně jede seznam toho, co všechno musím za jeden den stihnout. A to nemluvím o těch sezóních nutnostech, jako je třeba pečení vánočního cukroví.

Přiznávám, že letos o Vánocích, když už jsem patlala druhý plech lineckýho a věděla, že mnoho jich ještě přede mnou a časová jednotka žádná, shrnula jsem vše do pěkné placky a rázem z toho byl linecký koláč. Není čas ztrácet čas!

A tak si hlavu meju jednou za týden, naštěstí ve světlých není vidět, když se mi tam Vopice občas ublinkne. V jednom triku jsem schopná usnout přes noc, vstát, jít do práce, přijít domů a odejít do divadla. Obtáhnout oko a namalovat obličej na "ksicht" umím za 3 minuty. Dále taky jíst týden starý chleba a ke konci týdne i jenom suchý starý chleba. Holit si nohy na etapy, v úterý pravou a v pátek třeba levou. Jeden týden jsem taky chodila jen s jednou nalakovanou nohou /nehty/ na červeno. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna...

A teď na sebe prásknu to největší tajemství: Nedávno jsem měla možnost SAMA si projít jeden obchoďák a trochu pustit kartě žilou... víte, co jsem raději udělala? Sedla si do masážního křesla na mince, naházela tam asi stovku. A bylo mi úplně jedno, kdo okolo mě projde a co si pomyslí, protože opět zase někde chrápu. (fotil to Roman, který mě tam nachytal)

Asi před měsícem jsem se v rámci terapie "mám právě chvilku pro sebe" rozhodla vyházet pár krámů z bytu a sem tam něco přestěhovat. Objevila jsem skvosty.

Například spoustu redakčních plánů typu: jak se z něčeho nezbláznit a naopak jak se do někoho zbláznit. Všichni to furt chtěj vydávat, ale funkčnost to nemá žádnou.

Dost jsem se pobavila nad plány na Vánoční přílohy již od října. Hlavně, ať je to co  nejdelší, abychom co nejvíce mohli skásnout klienta...

No, přiznávám, někdy jsme si museli v redakci do žíly pustit alkohol, abychom té kreativitě pomohli. A ti, co nemohli, si švihli diazepam. A tak jsme si s Bárou řekly, že je třeba se s vámi o ty zážitky podělit, takže pro vás chystáme seriál o jedné nejmenované redakci a věřte mi, žádný Dokonalý svět to nebude!

Obvykle si žádná předsevzetí nedávám, ale do Nového roku jsem s jedním vkročila! Jsem sobec, přála jsem si volno pro sebe, tak mi držte pěsti.

P.s. Musím se pochválit, protože se mi už jednou podařilo odejít do divadla /rozuměj pracovně do divadla Sklep/ a v troubě byla už skoro hotová večeře, Vopice vykoupaná a v pyžamu. Ale myslím, že to už se nikdy nepodaří! Ale Roman je boží, miluje mě i tak! Ikdyž v neděli už se trochu se zvýšeným hlasem ptal, kdy už proboha přijdou ty uklízečky.

Jo a dneska mám doma večírek, bude dietní, uklízet nebudu, ale namaluju se a dost možná si na alobal natočím vlasy, páč dost možná přijde i Libor Bouček!

A jak říká náš Adam: like potěší!

12 komentářů :

  1. :) ako vždy zábavné a pekne zo života :) presne viem o čom píšeš, občas prežívam podobné...Prajem ti, milá Líbo, nech sa ti predsavzatie splní a krásne si potom užívaj čas pre seba! Verím, že už čoskoro :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mateřstvím jsem nedotčená, zkušenost je nepřenositelná, takže můžu jen litovat tě a říkat si, že JÁ taková nebudu :-)
    Náhodou myslím, že jsi dooost dobrá, když u toho zvládáš práci. A taky mě pobavit :-)
    Ať to přání vyjde!

    OdpovědětVymazat
  3. Taky občas nechápu jak ženy čerstvé matky nemůžou stíhat starat se o sebe, asi to fakt nebude tak jednoduché, tu chviličku pro sebe urvat. Doufám, že se ti to bude dařit čím dál tím více a jsem zvědavá jak jednou to mateřství zvládnu sama;)

    OdpovědětVymazat
  4. Ježíš, přišel? (Libor Bouček)
    hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Líbo, jsem šťastná, že v tom nejsem sama! Minule jsem přišla ke kadeřnici s tak mastnou hlavou, že mi chtěla doporučit šampón na mastný vlasy. Bohužel ´jsem jí musela vysvětlit, že se mi nemastí, ale prostě nemám čas si je umýt! :)))))

    OdpovědětVymazat
  6. já teda musím říct, že kartáč na chlupy u nás taky hodně frčí:))) - a holit nohy jsem si začala, když byl dítěti třičtvrtěrok, před tím totiž byla stejně zima:) (Andrea)

    OdpovědětVymazat
  7. Jako u nás doma :D (Akorát bez toho Libora :()

    OdpovědětVymazat
  8. Super clanek, jsem se hezky pobavila :-) no s tim uklidem to mame asi podobne, kdyz se nam tu asi 1x za mesic podari poradne uklidit (a ten stav trva asi tak max 2 hod. Nez se mala zase vzbudi..), mam sto chuti si to vyfotit, abych videla, ze to mame doma taky nekdy hezky :-) ja si teda cas na sebe vzdycky vyhradim, ale prave na ukor toho uklidu, jinak bych uz asi byla pekne protivna a strhana pani :-)

    OdpovědětVymazat
  9. kristapána holky co děláte!! Plenky papírový, mlíko ve flašce, automatické pračky, automatické všecko\!!! a nestíháte. Asi jsi Libuško vyrůstala někde jinde než u nás, já měla tedy vždycky !!!!! uklizeno, pleny se vyvařovaly a žehlily!! a polívčičky a papáníčka se vařily domácí a ještě jsem byli nejméně denně 2 hodinky venku. V 7 večer vykoupáno a v posteli nebo to tak nebylo drahá dcero? Jo a zatelefonovat pro doktora jsme museli na druhý konec ulice do budky tak čao! hospodyňky a hlavně mi nepište, že je jiná doba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jako bych slyšela mojí maminku a to doslova a do písmene :-) :-) :-) Taky dost dobře nechápe jak se všema moderníma vymoženostma dnešní doby dnešní maminky absolutně nic nestíhají a nemají vůbec na nic čas.

      ( Lenka K. )

      Vymazat
    2. Ano, je jiná doba. Automatické máme všechno, ale i tak vaříme doma a chodíme s dětmi na 2 hodiny ven. A právě s dětmi travíme mnohem více času. Neodkládáme je do jeslí! (Pokud vím, tak mléko ve flašce frčelo právě v dobách našich maminek.) A školka je taky zbožné přání. Navíc naše maminky a potenciální babičky ještě pracují. K tomu chceme být krásné i inteligentní, neztrácet kontakt s našim zaměstnáním, cestovat a optimálně ještě najít čas na nějaký ten koníček! :-D

      Vymazat

×