Co tě nerozvede, to tě posílí!

"Nedělej babičku Olgu! Když ti řekl, že má pas platnej do podzimu, tak ho má platnej do podzimu. Neni dement. Je to inteligentní dospělej chlap v nejlepších letech!" To jsem si přikázala začátkem prosince. Barunko, Barunko...., řekla by máma. Já kráva.... řekla bych já.

U nás to v posledních dnech vypadlo bohužel spíš obráceně......


Na začátku prosince  jsem si vzorně dala dělat pas, přežila svátky, koupila letenky a začala se těšit. Letíme teď v pondělí. Před deseti dny mě něco v noci vzbudilo, odvedlo do obýváku a donutilo vytáhnout ze šuplíku ten JEHO DO PODZIMU platnej pas. Nevím, co to bylo. Buď bubák nebo zdravej rozum asi. Nechtěla jsem mu dělat matku, přísahám. Vlastně jsem chtěla znovu usnout. Ale představa, jak jdu na poslední chvíli žádat o víza a oni mě pár dní před odletem pošlou do háje, mě z tý postele nakonec zvedla. Připadala jsem si jako klasická semetrika, ale bylo to silnější.

Ne DO PODZIMU, platí do 7. ČERVENCE!!! To znamená míň než půl roku od odletu. To znamená, že jestli Thaicům nestačí platnost pasu 3 měsíce, jsme v prdeli. Otvírám internet, přestože dobře vím, že v ní jsme. A opravdu. Jsme! V tu chvíli si přestávám připadat jako semetrika.  V tu chvíli jsem semetrika. Já jsem ti to řikala.... ječím ve dvě ráno. Víš, kolik budou stát nový letenky? Hele neječ, to se musí nějak vyřešit.... Ječim dál a víc. Ale vlastně ječim na sebe. Protože jsem to přece věděla.

Ale mezi ječením samozřejmě  chystám na hromádku to, bez čeho bych  tam v tom vedru byla úplně nemožná:)

2x hedvábné šaty Quiksilver Woman, protože hedvábí je do vedra nej
Saténovou reflexní stužku - jako pásek, náramek, do vlasů a při uštknutí hadem jako škrtidlo....
Velký šátek Roxy - protože je v barvách slunce a moře a nosím ho jako šaty, šátek, ručník, válím se na něm a milu ho
Mobil s thaiskou sim kartou - jen blbec by platil Vodafonu ten nehoráznej rooming
Tangle Teezer kartáč - ničím jiným si mokrý vlas nerozčešu. A je růžovej.
Žabky Ipanema - ty mi přivezla loni Macík z Brazílie a Petra je za mnou dovezla do Thaiska. A jsou růžový:)
Lancome - krém na obličej SPF 50. Jediný a nejlepší denní krém pro nás, co se fakt nechceme nebo nesmíme opálit.
Zelený čaj - ten mi přivezla Karolínka z Japonska, tak ho nechám ještě trochu proletět. Piju ho tam celý den. Tedy do večera. Pak nastoupí vai kao.
Hugo Boss Femme - k tý kiki soupravičce, co jsem si právě sbalila, se jiná vůně nehodí:)
No a všechno ostatní tam za ty roky už mám. Skoro.

Já na pas čekala skoro měsíc. Ondra na to měl něco přes týden. Nejdřív si popovídal s konzulem v Bangkoku, aby zjistil, že bez platnýho pasu, i kdyby  s protekčním thaiským vízem na čele, se  fakt moc po světě  mrcasit nejde. Pak jsme dostali stoprocentní kontakt na pani X v tiskárně cenin. Ta že to popožene. Hurá! Tak tam šel a  nechal si pani zavolat. Přišla, jmenovala se sice X, ale měla montérky a rukavice z Bauhausu a nebyla si vůbec jistá, jestli jako skladnice v naší věci něco zmůže. Takže jinak.

Sedám k počítači a hledám TEN SPRÁVNÝ kontakt. Mám ho! Ten chlap nezní v telefonu špatně. Předávám Ondrovi. Prosí ho, aby mu pas honem rychle a přednostně vytiskl, protože má chudák doma takový monstrum (mě), že jestli neodletíme a on to z vůle boží přežije, připravím ho v nejkrutějším rozvodu novodobý historie o všechno, včetně dětí a prutu na ryby. Tiskárna byla sice po vánoční pauze ve čtrnáctidenním skluzu, ale.... Chlapácký spiklenectví zafungovalo líp než flaška.  Pak každodenní telefonáty na ministerstvo vnitra, kterými se monitoroval pohyb pasu po Praze, a teď ve středu, kdy bylo už doháje víc než nutný požádat o víza, mi ten podělanej pas slavnostně předal.  Samozřejmě s výrazem: No vidíš, to bylo řečí. Trocha vzrůša ještě nikoho nezabila....

No a samozřejmě ještě plavky Roxy - staré černobílé a nové černo-duhové. Hlavně oboje pidi a na šňůrky, což je do vln největší prča, že.


Takže to shrnu:
Kdybych byla babička Olga, tak se po odpovědi "DO PODZIMU" seberu a jdu se do toho pasu podívat. Vlastně ne. Kdybych byla babička Olga, tak se ho vůbec neptám a rovnou ten pas projedu. Jenže narozdíl od babičky bych já okamžitě zakoulela očima, utrousila něco blbě jedovatýho, pas by se nechal udělat v řádném termínu a O. by neměl šanci dokázat své supermaní schopnosti.

Zatímco  takhle se těším skoro víc, než kdyby šlo všechno hladce. A kromě toho, když máte doma chlapa, kterej nezná slovo NEJDE (jak říká kamarádka Renča), tak jsou tyhle adrenalinový sporty vlastně takový docela příjemný šimrání.

P.S. Veškerá podobnost s existujícími institucemi a žijícími osobami je čistě náhodná:)

9 komentářů :

  1. To jsem se pobavila s příjemným pocitem, že přihlížím dramatu, které se neděje mě. Nejlepší je skladnice. Šťastnou cestu.
    Hanka

    OdpovědětSmazat
  2. Jana CzechMaid

    U nás je to stejný.. dělat babču nebo ne? Obvykle ho donutím to přede mnou zkontrolovat, jinak je jasný, že je to v ******. Co se dá dělat.

    OdpovědětSmazat
  3. Myyna

    Báro, to je jak z čítanky! Uplně ti rozumim :) a těšim se na thajský deníček. Bo v neděli přilétám a jediný, co mě zahřeje, budou fotky a zprávy z teplých krajin :)

    OdpovědětSmazat
  4. Musela jsem příspěvek dát znovu, ten starý nějak zlobil, takže i vaše komentáře jsem si dovolila překopírovat:) B.

    OdpovědětSmazat
  5. Protože co si ženská nezkontroluje sama, to je často jinak než má být, hlavně že to dobře dopadlo a odletu nic nebrání:) Femme taky miluju:)

    OdpovědětSmazat
  6. ....jako bych to napsala já.....u nás ještě padá věta ..."a laskavě na mě neječ, já si to zařídím"...a pak to stejně musím zařídit já...Baruš užij si to tam...

    OdpovědětSmazat
  7. U nás raději všechno kontroluji já, manželovi jen sdělím, kdy a kam letíme, on to stejně promptně zapomene. Thajsko fakt závidím, my byli před rokem, vzpomínám hlavně na kuchyni :-)

    OdpovědětSmazat
  8. Jééé a ty šaty se dají sehnat i v ČR? :)

    Jinak, já bych se nerozváděla, já bych ho rovnou uškrtila :)

    OdpovědětSmazat

×