"Discover“ kurz pro zralé ženy Začínající narkomanka

„Na nové začátky není nikdy pozdě!,“ hulákaly na Blblínu, Jeblínu a Kyblínu články z ženských časopisů. Cítily, že po dnech válení na pláži je třeba se pohnout dál. Nestagnovat, být aktivní, zvídavá. Instagram jim sice nesmlouvavě nutil Asian Pilates, ony se ale rozhodly přihlásit do odpoledního „discover“ kurzu pro zralé ženy Začínající narkomanka. Jako že si udělají super Funny&Cool den na pláži.  

Foto ilustrační, ale vypadalo to podobně

Vyslaly tedy spřáteleného Odborníka č. 1 na THC, aby v místním obchodě s drogami vybral a předem otestoval učební pomůcky. Po několikadenním prověřování učiva, které mu furt nepřišlo dost podle Komenského, získal od majitele obchodu pod pultem tři obrovské gumové medvědy s metodologickým doporučením: Vem si půlku, a kdyby to nekopalo, tak i druhou.
(Nechci předbíhat, jen doplním, že Odborník měří dva metry a váží přes 90 kilo. A tuhle jedinou pomůcku před zahájením kurzu neotestoval.)

Vzaly si po obědě půlku. Ta chuť byla megaodporná. Ale za 70 Bathu? No, nesežer to.  
Blblína, která nesnáší chuť zapáleného jointa, do medvěda vkládala veškeré začátečnické naděje. Kurz odstartoval. „A za jak dlouho to jako začne?“ pištěla zvídavě Jeblína. „Tak za hoďku,“ odtušila Kyblína , která měla nastudováno. „To je různý,“ upřesnil dobu nástupu Odborník č. 2 a spolu s Odborníkem č. 1 si dali taky. Půlku. „Holky, jdeme do vody,“ rozhodly se začínající narkomanky a neohroženě odskákaly jako kozy přes rozpálený písek směr moře. Odborníci je následovali za účelem dozoru. Na břehu zůstal jen Frkař, který se kurzu odmítl zúčastnit. Během čekání, kdy už TO konečně začne, začalo MOŘE prokazatelně téct doprava ke skále, což celému kurzu včetně odborníků přišlo jako dost velká prdel.  

„Jdeme ven, musím na masáž,“ zavelela Jeblína . A pak TO začalo. Blblína sotva dolezla na podestu ve stínu hospody, zabalila se do ručníku, přestala mluvit, hýbat se a průstřelem ve slámové střeše pozorovala korunu stromu, která taky tekla doprava. Kyblína si s Odborníkem č. 1 sedla ke stolu a čekali na Odborníka č. 2, kterému se nějak nedařilo vylézt z moře. Naštěstí se ale podařilo Kyblíně těsně před znehybněním zvednout ze židle, udělat pár kroků a zřítit se vedle Blblíny na podestu. Ta mezitím sváděla marný vnitřní boj. Věděla, že jestli je Jeblíně stejně strašně a do toho ji masírujou, je v ohrožení života. Ale sama nebyla schopná se ani pohnout ani zavolat na libovolného Odborníka, aby šel nebožku zachránit. Pokoušela se tedy aspoň nějak srovnat s tím, že bude mít podíl na smrti kamarádky.  

A pak Jeblínu přivedly. Hodily ji mezi Blblínu a Kyblínu na máry, přikryly sarongem. Zatím bez hlavy, ještě dýchala. Až pozdějc vyšlo najevo, že ji ty dobré ženy čtvrt hodiny křísily a taktně TO připisovaly úžehu. Mezitím se úplně zhulení Odborníci a nezhulený Frkař postavili nad na prach sjeté frekventantky discover kurzu Začínající narkomanka a bavili je veselými historkami s THC. Po 4 hodinách pekla a jednom melounu byly chuděry teprve schopné vstát a nechat se odvézt domů.  „Proboha, co se vám stalo,“ vyděsila se při pohledu na trosky kamarádka. Nic, zalhala Blblína a odložila si po náročné cestě meloun pod palmu.

Na společné večeři v místní vyhlášené restauraci všem třem neudržitelně padala horní víčka přes oči, a jak se je marně snažily pořád zvedat, vypadaly furt neuvěřitelně zmaštěně. Od zahájení kurzu uplynulo 7 hodin. A pořád TO teda nebylo úplně v cajku.

Ten večer se Blblína, Jeblína a Kyblína už žádného večírku nezúčastnily. 

„Ještě nejsem v domečku,“ řekla frekventantka kurzu Jeblína, když se ráno potkaly na terase. A vyrazily na nákup do místního Hliňáku (domácích potřeb). „Je to dřina, jako každé poctivé řemeslo, talent nestačí,“ zhodnotila náročnost kurzu Blblína a štětkou na hajzl netrefila nákupní košík. Bylo 23 hodin od začátku kurzu a obě naráz začala brnět pusa a polil je chladný pot. Ale už jen na chvíli. „Nejsme tak bohaté, abychom si mohly kupovat levný věci,“ zavzpomínaly všechny tři se slzou v oku na ceny koksu v Praze. „Ale na začínající narkomanky jsme tu zatáčku vybraly dobře,“ odtušila uznale Jeblína.

Od jejich Nového začátku uběhlo 24 hodin. „Konečně je nám tak, jak nám mělo být včera,“ spokojeně zkonstatovala Blblína. A společně si přísahaly, že gumové medvídky nechají napříště dětem.


P.S. Veškerá podobnost s konkrétními lidmi a místy je čistě náhodná. 

JIRKA MACHÁČEK: Z režie přišel pokyn, aby mi šlo míň páry od huby.

Když  mi ho autorizoval, procedil mezi zubu: "Bařeno, jestli změníš jediný písmenko, jsi synem smrti." Od tý doby, co natočil TOMANA, se ho všichni trochu bojíme. Takže jsem v tomhle rozhovoru nezměnila ani Ň a i Wordu jsem opravy zakázala. Protože nechci ráno zapnout počítač a najít tam ztuhlý Word s kudlou v zádech!
 
Jirka Macháček mezi záběry. Foto: Bára Lockefeer. www.tomanfilm.cz

Milujete svoje špeky? Kecáte!

Už půl roku sedím doma na zadku. U jídelního stolu v kuchyni. Na stole mám počítač a píšu a počítačuju. Za zády mám lednice. Tak žeru a žeru.  Že "počítačuju" odpovídám na dotaz, co dělám, když se mi nechce vysvětlovat, co dělám. A žeru, když si chci odpočinout od počítačovaní.

Festival Look 2018. Vary X Slavonice Fest. Ano, jsou chvíle, kdy nesedím:))

Slavonice Fest - Letos to bude květinový mejdan! A trochu punk.

Když jsem je viděla poprvé, chtělo se mi lítat. A tančit. A mít něco s Bergerem. VLASY. Letos si tohle všechno splním...skoro:) Jen pan Forman neměl odcházet, dali bychom je stějně. VLASY budou zahajovat náš pátý SLAVONICE FEST a my ten večer pojmeme jako poctu skvělému režisérovi a svobodě. Dáme si kytky do vlasů, zvoňáče, pivo nebo trávu a protancujeme se celým večerem až do rána. S Vlasy i bez, s Tonyou Graves a DJ Peterkou. To prostě chceš!
Fotka z vyhlášení Hippie Golf Cupu... jako důkaz, že květovaný oblečky máme připravený:)

Napiš něco vtipnýho o holčičím stárnutí

Právě jsem mailem odbouchla do nakladatelství úvod k pidiknížce o těhotenství – těhotenskému deníku, který jsem psala své nejmladší ségře, a který, jak to vypadá, fakt  vyjde. A pak na naši rodinu praskne spousta utajovaných věcí. Ale mělo to být všechno jinak.
 


Přepadovka u Líby v PURE DISTRICTu

 Není čas ztrácet čas, říká paní Líba. A paní Bára to tedy už říká taky. Nejlepší je stihnout všechno jedním vrzem. Tak když už jsem byla s mámou v Budečské ulici shánět látky na šaty, přepadly jsme Líbu v jejím novém  showroomu PURE DISTRICT. Je to hned naproti.

"Jak být šťastná, když jsem hnusná"

Ruším odmlku. Je mi kolik mi je, ale zase mě vytočil. Táta.  Prý, Barunko, budu mít přednášku o přetvářce, mohla by ses mi k ní vyfotit. Jednu fotku jak vypadáš normálně, a tu druhou, JAKOŽE jsi hezká, upravená a příjemná.



Mě teda beránek rozhodně nepokakal

Zkazila jsem rodině Velikonoce. Ale může za to fejsbuk. Začalo to na podzim nějakým videem, ve kterém škemrá parta chlapů, že už nechtějí být lovci a bojovníci. Chtějí naopak mít (nepamatuju si, jestli ústavně) zajištěné právo na fňukání a nezvládání. Přes zimu to téma na chvíli zamrzlo,  ale teď vypuklo v plné jarní síle. Stop Genderovým Stereotypům! Takže dětská psycholožka, která dala nedávno rozhovor o mužích, ženách a malých tyranech ze svého devadesátiletého pohledu,  kdyby měla fb, tak si to z jeho reakcí musí hodit. A ze mě se stala velikonoční feministka!
Jediná zmalovaná kraslice jsem tady  dneska já



Indiánskej běh - budeme freš, jang a bjůtifl!?

Pokračujeme s Bublinou v přísném jarním předsevzetí, být FREŠ, JANG &BJŮTIFL. Dost by nám sice pomohlo, kdyby sem Líba vysypala z rukávu nějaký osvědčený beauty tipy a fashion triky, jenže ona je v takovým smyku, že  ani nepíše na blog, nefotí na foťák a dokonce  na našem dřevním  komunikačním kanále - Skypu odpovídá už jen dvouslovně a bez diakritiky:)
Spokojený, vyběhaný, jedna jde do pelechu, druhá k počítači. Jupíí




Dělala jsem rozhovor a chtěla trošku zabít manžela.

Nevím, jestli sem nakonec napíšu tu větu, co sem napsat chci.... ale asi jo. Sice pokaždé přísahám, že mlčim jako hrob, ale taky zapomínám dodat, že jako hodně mělkej. Takže proč to všechno nenapráskat rovnou. Dělala jsem minulý týden rozhovor do Ženy a život...


Jaro nás prásklo přes líný prsty - jsme zpátky!

Tak to je síla. Poslední příspěvek jsem sem dala na den přesně před rokem. Líba na tom není o moc líp. Ale nebudeme se omlouvat a už vůbec ne vymlouvat. Zkusíme se teď hned nakopnout a servat NE!DOKONALÝM z hlavy pavučiny. Jaro je pro to úplně ideální. Líbooo... co ty v dešti u moře ve Španělsku? Souhlas?

jarolétopodzimzima na jednom okně:)

Tohle je Toskánsko - přísahám!!!

Vážně, taky mi spadla čelist! Na konci června jsme si zaletěli i s Vopicí na čtyři noci do Toskánska, kde jsme nic "toskánskýho" nezažili. Ale to my schválně, páč my se jeli najíst a vykoupat.
P.s. Pro ty, kteří se bojí lítat. Neleťte do Bologni! Z Prahy se tam lítá jen vrtuláčem. Nejlepší místa na sezení jsou vzadu, kde to prej tak neřve (haha). Taky nastupujete jen zadním vchodem, bo předním jdou vaše kufry. A úplně nejlepší je tak šestá řada, to máte přímo výhled na tu vrtuli! Zvlášť pěkný pocit je, když se při startu točí jen jedna!

Když matka na mateřské dovolené podniká

Poslední měsíce jsou fakt šílený. Nahrnulo se toho prostě moc. Sklep měl výročí 45 let, spustili jsme KOMBE a Vopice je chytrá jako vopice. Navíc jsem si dala závazek, že do léta zhubnu těch posledních 10 kilo, co jsem si přísahala. No jak myslíte, že to dopadlo?
Kampaň pro ZOOT.cz. Ale sledujte nás na FCB, tady se dozvíte víc! Budeme rádi, za každý váš like!

Super rychlý a zdravý dezert - doslova dietní!

Jsem ve smyku, Bára je ve smyku. Ještě než usnu, už vstávám! Prostě je toho poslední dobou moc. Do toho „jsem v programu“. Tohle je označení Báry pro všechny, kdo se snaží zhubnout. Nedržím diety, měním životní styl. První měsíc pět kilo tuku dole! Zde recept na sladký po o, když nemáte čas.
Ovocný krambl... z ovesných vloček... tak to bych před půl rokem fakt nedala!



Dáme si Vojtu Dyka, Idiota i Smrtelné historky. Jsme TAK kulturní!

Čtyři tipy na to, jak si užít začátek jara, i když venku je zrovna nejarně:) Na tohle se chystáme vyrazit od čtvrtka do příští středy - hudba, divadlo, filmově-hudebně-jarní večer a filmová premiéra. Jdete s námi?
www.bernsteinmass.cz

Veganský týden - budeme krásné jako Michelle Pfeiffer

Včera jsem přepla ze seriálu Girls, protože se mi při pohledu na hlavní hrdinku zvedá žaludek, a přistála v konci filmu s Michelle Pfeiffer. Nejkrásnější herečky ever:) Střih. Dneska ráno na mě vykouk článek, že Michelle je veganka, čemuž vděčí za svou nestárnoucí krásu. A v neděli vyrážím s neteří na hory, kde mě díky ní čeká týden "mrkve a kokosovýho mlíka." Je to všechno jenom náhoda?
Michelle Pfeiffer, Lidé jako my, Dreamworks Pictures


Pamatujete si tuhle reklamu - dost ne!DOKONALÁ

Napsal mi nedávno český potápěč, který žije v Thaisku, že by chtěl vidět tuhle starou reklamu. Potápěče osobně neznám, ostrov, na kterém žije, taky ne... ale tu reklamu jo. Točila se na ostrově Phi Phi a Phuket asi před 15 lety. Hraje v ní slon... a já.


Jak se odebírá kostní dřeň? Takhle:

"Už jsem myslel, že si mě nechají v registru dárců u ledu... a konečně jsem se dočkal," uvelebil se Václav na posteli. Že si ho během odběru krvetvorných buňek můžeme natočit do dokumentu o akutní leukemii, máme domluvené dopředu. Focení ne. Vytahuju opatrně foťák a slibuju, že ho hned nepověsím na fejsbuk. Je úplně v pohodě. Takže vy díky němu uvidíte, jak takový odběr vypadá... vlastně jak vypadá, když dá člověk člověku šanci na život. Zní to pateticky, ale ..ufuf..  přesně tak to je:)



Romantický výlet do Říma...

Bylo to sice již na začátku listopadu, ale bylo to skvělý, protože to bylo bez Vopice. První víkend letadlem pryč! Tzn. můžete pít a kouřit, kdy se vám zachce, můžete spát bez omezení, nakupovat bez stresu, chodit JEN s MALOU kabelkou, neobědvat zásadně dětský jídla a nikdo na vás neřve: Mamííííííííí! A taky nemusíte dělat vůbec nic! Chcete to vidět?
La dolce vita...

Štastnej novej NE!DOKONALEj rok všem!

V pondělí ze mě konečně spadl loňskej rok. Ne na Vánoce, ne na Silvestra... Až čtvrtého ledna v Praze, ve večerním tichu, na sněhu, se psem, když jsem ve sněhulích a kulichu olizovala tající vločky ze rtů a nemohla se nabažit pohledu na nedotčený bílo nasvícený pouliční lampou. Kdyby na něm Bublina nevyrobila žlutou díru a hnědou hromadu, tak se tam rozplývám doteď...
Vypadá to, že se Bublina do novýho roku moc optimisticky nedívá, ale ona prostě čučí furt stejně: jsem chudinka, potřebuju najíst a podrbat, prosím:)



×