Před a po - nový pokoj pro rodiče. Prostě vejminek :)

Pozoor! Tohle nebude vůbec kiki příspěvek, jako ty dva minulé. Dneska se bude makat! Role se někdy prohodí, ani si nevšimnete jak. Je to chvíle, kdy nám naši postavili v průběhu našeho dětství dvě chaty a v nich dětské pokojíčky a šup, dneska jim stavíme my. Víkendový vejmineček ve Slavonicích. A jestli někdo bude prskat (tak jako u mě na FB:), že je malej, tak si vzpomeňte na ty panelákový nudle, kde jsme museli žít... no!

Před a po (zatím bez dveří)

Kdysi jsme měly se ségrou Hankou ve Sklepě scénku Vejminek. Bylo to taková Dádina školka pro seniory,  děsně vtipná a o tom, že rodičům stačí malý prostor, protože člověk se ke stáru zmenšuje. Až na uši a nos. Ty naopak rostou a v projektu vejminku by se s tím mělo počítat. No bylo v ní vlastně mnohem víc a mnohem horších věcí... jsem trochu v pokušení je citovat, protože na mě včera vypadly z počítače, ale máma to čte a já  jsem ráda, že na tu scénku zapomněla. Vůbec je tenkrát nepobavila.

Stejně jako Bublinu očividně nebavil ten bordel, kterej se rozpoutal, když se začal předělávat Vejminek - tedy návštěvní ložnička pro rodiče.

Zatímco Pepíno omlátil, co se dalo, a udělal kráásný omítky, Ondra vyrobil novou podlahu - ze starých prken. A brousil ji asi měsíc. V podstatě mým pilníkem na nehty. Je dokonalá, ale never more! Já jsem po prvotním záchvatu "vyrazím do Snelu a koupím všechno nový", dostala naštěstí druhý, tentokrát výrazně levnější amok "použiju, co se dá". A když se chce, tak se fakt dá použít všechno. Skoro.

Jakmile  jsem pod koženkovým lemem starých gaučů  našla dřevo, zařvala jsem blahem a mastila do chlíva pro pixlu s mořidlem. Tyrkysovým. A natřela jím pak i stolek a židličky, které jsem pokorně vytáhla z hromady "na vyhození" a přeřadila je do podobně hnusně vypadající hromady "na natření". Probudil se ve mně chatař ze sedumdesátejch.

A tra la lá, všechno, až na dveře, je na svým místě, záclonu jsem ušila kdysi a teď se šikne. S polštářema mě zachránila Ikea a DBK, ještě to chce něco na peřiny. Jinak Bublina je s výsledkem  spokojená, naši byli nadšený, večer jsme si dali víno v Besídce a pohádali se kvůli: prezidentovi a  jeho family, katolickejm buznám, promiskuitě mužů a žen, vulgárním výrazům.... no a tak uplynul další hezký víkend s rodiči.

P.S. Je fakt super nemuset jít spát po Večerníčku a ještě moct před nima říct klidně třeba slovo...prdel! :)))